Víla s lucernou

Šířím světlo

Vychází měsíc s úkolem ozářit cestu, která dlouho se zdála skrytá, neboť my sami jsme soustředili své myšlenky jiným směrem. Pohleďme na vílu, jak její bílé šaty září v měsíčním svitu a přitom se zdá, jakoby světlo vycházelo přímo zevnitř. Cítíte jej? Lucerna je položená na zemi, jenž už není potřeba umělého světla, sama září. Došla na své cestě tam, kam bylo třeba a v dáli se třpytí a leskne její sen. Už není tak nedosažitelný, už není tak neviditelný, je jen pár kroků od něj. Je načase se odpoutat od toho, co jí přimělo stát na místě a přijmout dar měsíce. Já tam vidím malý světelkující vzdušný zámek, copak tam vidíte vy?